Sedmdesátá léta představovala ve světě sportu významný mezník. Lidé mohli díky přímým přenosům sledovat sportovní klání z pohodlí domova, postupně se navíc začalo vysílat barevně. Sedmdesátky jsou zároveň spojovány s výraznými osobnostmi, legendami, které předváděly do té doby nevídané výkony a posunuly sport o laťku výš. Patří mezi ně například Pelé, Muhammad Ali nebo Nadia Comaneci.
Trojnásobný mistr světa Pelé
Pelé se do sportovní historie vryl hned několika svými zákroky. Vrcholem kariéry pro něj bylo MS ve fotbale v Mexiku roku 1970, díky němuž získal jako jediný hráč na světě 3x titul mistra světa. Po zásluze byl pak zvolen nejlepším hráčem turnaje. Zde mu zkřížilo cesty i Českoslovenko. Jeho gól však poslal Brazílii do vedení, které si udržela až do poslední minuty. Konečný výsledek byl 4:1. Jediný gól Brazilcům z naší strany dokázal vstřelit Ladislav Petráš.
Postupně se kanárci probojovali až do finále, které je čekalo na Aztéckém stadionu v Mexico City s Itálií. Oba týmy už v minulosti 2x světový titul získaly, a tedy se mimo jiné soupeřilo o to, ke komu poputuje soška Zlaté Niké nastálo. Jako první italskou hradbu prolomil právě Pelé, v 18. minutě odpověděl hlavičkou na přesný centr Rivelina. Nastartoval tak směřování celého zápasu, které nakonec skončilo stejným výsledkem jako v případě Československa, výhrou 4:1 pro Brazilce.
Série století
Série století je ve světě známá jako tzv. Summer Series. Jednalo se mimo jiné o osm zápasů v ledním hokeji mezi Kanadou a SSSR, které zvrátily podobu tehdejšího hokeje. Turnaj se uskutečnil v září roku 1972. Dosud nepřemožitelní Kanaďané v něm dostali od Rusů ze 4 zápasů, které hráli doma, dvakrát na frak a jednou remizovali.
Až utkání v Moskvě nakonec rozhodla ve prospěch Kanady. Památným gólem klání se stal ten vstřelený Paulem Hendersonem jen 34 sekund před koncem 8. zápasu, který znamenal vítězství. Kanada tak nad předem podceňovaným Sovětským svazem vyhrála jen o vlásek. Jelikož v té době probíhala studená válka, byly tyto zápasy navíc mnohými vnímány jako souboj dvou ideologií, totality a demokracie.
Dva doposud rozdílné hokejové světy se poté začaly postupně propojovat a každý z týmů od svého soupeře něco převzal. Sověti kanadské odhodlání a Kanaďané od té doby více lpěli na technice. Šlo o počátek zpřístupnění NHL evropským hráčům a sblížení kanadského a evropského stylu hokeje.
Rachot v džungli
Nyní zavítáme do sféry boxu. Na konci října roku 1974 se v Kinshase udál jeden z nejvýznamnějších zápasů boxerské scény. Ve známost vešel pod názvem „Rachot v džungli“ (The Rumble in the Jungle). V zápase století si to mezi sebou rozdali Muhammad Ali a George Foreman. Foremana přitom předcházela jeho aura neporazitelnosti, navíc byl o 7 let mladší než jeho protivník. Alimu proto nikdo nedával moc velké šance.
Zápas si nenechalo ujít 60 000 fanoušků a v televizních obrazovkách ho napjatě sledovalo neuvěřitelných 50 milionů diváků. Ali zvolil defenzivní přístup, držel se u provazů a nechal Foremana se unavit jeho neustálým napadáním. Foreman s dlouhým soubojem očividně nepočítal a působil čím dál více vyčerpaně. V 8. kole nakonec Ali převzal iniciativu a zasadil Foremanovi dvěma rychlými ranami K. O.
Díky tomu znovu získal titul největšího boxerského šampiona v těžké váze, který mu byl před 7 lety odebrán za to, že z náboženských důvodů nenastoupil do armády. Naproti tomu Foreman bral prohru těžce a na nějakou dobu se stáhl do ústraní. Ačkoli si Ali neodpustil častovat svého soupeře během zápasu několika urážkami, Foreman k němu choval úctu a navázali spolu pak přátelství.
Rozbor zápasu dvou legend:
Zdroj: YouTube.com
Zázrak jménem Nadia Comaneci
Olympijské hry konající se roku 1976 v Montrealu se nesmazatelně zapsaly do dějin sportu. Čím? Prvně na nich byla v gymnastice udělena absolutní desítka. Vysloužila si ji tehdy jen čtrnáctiletá gymnastka Nadia Comaneci, která na bradlech předvedla bezchybný výkon. Ať už šlo o sled salt a piruet, nebo výsledný doskok. Vše přitom trvalo pouhých 19 vteřin. Na první dojem chladně a bez emocí působící dívka tehdy překvapila nejen sebe, ale i celý svět.
Dosáhnout takového skóre se považovalo za nemožné. Nebyla na něj připravena ani výsledková tabule, která místo 10,00 zobrazovala 1,00, což vyvolalo vlnu nepochopení. Vše se ovšem brzy vyjasnilo. Dívka pocházející z Rumunska si desítku vydobyla hned v 7 různých disciplínách a z olympiády si odvezla rovnou tři zlaté medaile. Gymnastiku tak povýšila na novou úroveň.
Záběry Nadi z OH:
Zdroj: YouTube.com
Objev totálního fotbalu
V zápasu o zlato se na MS ve fotbale v Mnichově roku 1974 utkali Němci s obávanými Nizozemci. Pro každý z týmů byl přitom typický úplně jiný styl hry. Němci si zakládali na taktice a preciznosti, zatímco Nizozemci praktikovali tzv. totální fotbal.
Ten se vyznačuje kreativitou, pohybem a volností hráčů. Spočívá v zaskakování jednoho za druhého, prolínání jednotlivých řad, nepřetržitých nábězích a napadání, kdy soupeři není dán prostor na odpočinek. Za zrodem totálního fotbalu stál nizozemský trenér Rinus Michels.
Nizozemci byli tou dobou pokládáni za nejlepší tým, na jejich umění na hřišti byla radost pohledět. Vedl je tehdy Johan Cruijff, přičemž k získání titulu zbýval jen krůček. Němci tomu ovšem učinili přítrž, konkrétně Gerd Müller, který vstřelil vítěznou branku. Ta mu pomohla k tomu, aby byl se svými 14 vstřelenými góly jmenován nejlepším střelcem dosavadních šampionátů.
Zdroje: eurofotbal.cz, irozhlas.cz, nhl.cz, sport.ceskatelevize.cz, olympics.com, rferl.org
Vysvětlení totálního fotbalu:
Zdroj: YouTube.com