Československý (a později český) sport byl v druhé polovině 20. století jedním z důvodů k národní hrdosti. Olympijská vítězství byla důkazem vůle i schopnosti obstát ve světové konkurenci, a to často navzdory nepřízni okolností. Připomeňme si pět nejvýznamnějších olympijských úspěchů z druhé poloviny 20. století, které vstoupily do sportovních dějin.
Úspěchy československých olympioniků v letech 1950 až 2000 nepřicházely samy od sebe, ale byly výsledkem dlouhodobé práce. Olympijské triumfy v tomto období se navíc odehrávaly v časech politických změn a tlaku režimu. Právě proto mají tak silný příběh a z toho důvodu si zaslouží, abychom si je připomínali.
Úspěch fotbalové jedenáctky z Moskvy 1980

Olympijský turnaj v Moskvě roku 1980 byl poznamenán politickou situací a bojkotem některých států. Přesto československý tým předvedl mimořádný výkon. Sestava vedená trenérem Jozefem Venglošem prokázala výjimečnou taktickou vyzrálost. Finálové vítězství nad reprezentací NDR 1:0 bylo výsledkem perfektně promyšlené hry.
Základem úspěchu byla silná generace fotbalistů, která navazovala na tradici mistrů Evropy z roku 1976. Hráči byli technicky vyspělí, sehraní a především mentálně odolní. Olympijský turnaj, ač svým charakterem specifický, ukázal, že československý fotbal měl v té době stále pevné místo v evropské špičce.
Přesto, že se o tomto úspěchu nemluví tolik jako třeba o vítězství českých hokejistů v Naganu, je tato událost dodnes považována za jednu z nejvýznamnějších kolektivních výher československé historie. Byla to ukázka týmového výkonu, v němž nehrál hlavní roli jedinec, ale celý tým.
