Celé generace dětí byly prakticky přilepené na obrazovkách, když měl v televizi běžet jejich oblíbený seriál. Pobavili se u nich ale i dospělí. Kombinace speciálních kouzelných triků, výrazných postav a laskavého humoru z nich učinila klenoty české kinematografie. Pojďte s námi zavzpomínat na 5 těch nejlepších, popustit uzdu fantazii a zavítat do světa, kde se vše stává možné.
Arabela
Stačí prvních pár tónů úvodní znělky, abyste poznali, o jaký seriál běží. Hned se vám vybaví tvář mocichtivého Rumburaka, Fantomase, Petra Majera, laskavé Arabely a její sestry, vypočítavé Xénie. Divák se ocitá v příběhu, kde se skutečný svět prolíná s tím pohádkovým a kde pouhé otočení prstýnku stačí k tomu, aby vaše přání bylo rázem splněno. Za legendárním seriálem z roku 1980 stála autorská dvojice Václav Vorlíček a Miloš Macourek.
Půvabnou Arabelu v seriálu ztvárnila Jana Nagyová, kterou přitom původně měla hrát Libuše Šafránková. Ta ji nakonec alespoň dabuje. Co se týče hraní malého Honzíka a Mařenky, se svým textem si nemuseli příliš lámat hlavu, jelikož jim vždy bylo pouze řečeno, co se bude dít, a dále bylo na nich, jak dané situace okomentují.
Kdo by pak nepamatoval na Rumburaka proměňujícího se v havrana. Až tedy na to, že ve skutečnosti se jednalo o krkavce. Čaroděj Rumburak si navzdory své záporné roli získal přízeň diváků a stal se tak význačnou postavou, že mu byl poté věnován celovečerní film. Po letech došlo i k pokračování samotné Arabely, kde vystupuje již dospělá Mařenka s Honzíkem, kteří stojí před nelehkým úkolem, a to zachránit svět pohádek.
Jak dopadli herci ze seriálu:
Zdroj: YouTube.com
Návštěvníci
Seriál Návštěvníci obohatil svět o amarouny a tajuplné sloveso humidovat. Unikátní byl už tím, že šlo o jeden z mála vysílaných seriálů se sci-fi tematikou. Nad jeho scénářem se opět sešla dvojka tvořená Otou Hofmanem a Jindřichem Polákem. Děj příběhu se přitom odehrává v Kamenici a točí kolem záchrany sešitu budoucího génia Adama Bernaua, kterou podniká čtyřčlenná skupina přicházející z 25. století, aby zabránila srážce neznámého objektu se Zemí.
Příběh je postaven na humorných situacích vyvěrajících ze střetnutí reality 80. let a výpravy přicházející z budoucnosti. Jestliže zároveň máte stále v živé paměti scénu s hořícím domem, nemějte obavy, jednalo se o dům k demolici, který filmaři zakoupili v Brně, aby ho následně mohli průběžně zapalovat a hasit. Reálně se nicméně většinou natáčelo v Pelhřimově. Co se týče jídla budoucnosti, bylo vytvořeno podle stravy kosmonautů a hercům příliš nešmakovalo, nepomohlo mu prý ani dochucení octem.
Seriál se mimoto musel potýkat se soudním sporem kvůli postavě akademika Filipa. Akademik Jan Filip totiž skutečně žil a jeho ženě se nelíbilo vystupování stejnojmenné postavy v seriálu, která jej považovala za dehonestující. Spor vyhrála manželka, a jméno postavy tudíž bylo posléze změněno na Richarda. Spíše by se na Návštěvníky ovšem mělo pamatovat jako na nadčasový seriál, o čemž svědčí například to, že postavy už zde volají s dosud neexistujícími mobily.
Jak se natáčeli Návštěvníci:
Zdroj: YouTube.com
Pan Tau
Černě oděný muž s buřinkou a bílou květinou v klopě, který dětem plní přání na potkání, to je pan Tau. Příležitostně se také přeměňuje v loutku. A to vše díky kouzelné buřince. Pan Tau je elegán, který toho moc nenamluví, což ovšem vůbec nevadí, jelikož řeč zastanou jeho gesta s pohyby a mimikou. Jeho jméno je přitom odvozeno od písmena řecké abecedy.
Seriál se dočkal tří řad, které v televizi běžely v letech 1971 až 1982. Scénář k seriálu vznikl zásluhou Oty Hofmana a Jindřicha Poláka. V hlavní roli exceloval Otto Šimánek, kterého do této role obsadili po zhlédnutí inscenace o česko-francouzském mimovi, kde asi není těžké uhádnout, jakou postavu ztvárňoval. Kromě něj v první řadě figuruje chlapeček Emil, holčička Claudie, a dokonce samotný Jan Werich v roli jejího zámožného dědečka.
Pana Tau si zamilovaly jak děti v Československu, tak Německu, na jehož objednávku se pokračovalo v točení dalších řad. Druhá řada pak byla ve své kategorii na televizním festivalu v Monte Carlu oceněna druhým místem. V rodné Třešti jsou proto na Ottu Šimánka právem pyšní, a pokud byste sem náhodou zavítali, musíte tu ochutnat zákusek mající podobu jeho buřinky, kterou tu na jeho počest vyrábějí.
Létající Čestmír
Začátek seriálu předznamenávala chytlavá úvodní znělka nazpívaná Michalem Davidem, na které se podíleli Karel Svoboda a Zdeněk Rytíř. Sci-fi seriál uvedený na obrazovky roku 1984 se skládal ze 6 dílů a jeho režisérem je Václav Vorlíček. Hlavní protagonista Čestmír Trnka v něm díky jedné zázračné květině dokáže létat. To ovšem není jediná zde vystupující kouzelná květina, je jich tu hned několik, působením čarovné moci jiné se pak například mění v dospělého.
A jak se udělalo, že postavy v seriálu létají? Jednoduše, byli zavěšeni na ocelových lankách propojených s železným plátem ukrytým pod oblečením. V záběrech si lanek nelze všimnout z toho důvodu, že se před kameru umístilo sklo a to se v daných místech natřelo vepřovým sádlem. V jiných scénách zase visí herci na jeřábu.
Seriál „přeletěl“ hranice Československa a diváky si našel nejen v sousedních zemích, jako je Polsko a Německo (Der fliegende Ferdinand), ale zhlédnout ho měli možnost také v Maďarsku, Vietnamu nebo Bulharsku. Otce Čestmíra tu ztvárnil Vladimír Menšík, pro nějž nebylo natáčení vůbec lehké, komplikoval mu ho zdravotní stav. Hodně času proto pobýval v maskérně ve společnosti kapaček a injekcí, na place potom byla pro každý případ k dispozici zdravotní sestřička.
Chobotnice z 2. patra
Jednalo se o seriál o 4 dílech, který byl natočen roku 1987 režisérem Jindřichem Polákem v koprodukci se západním Německem. Vznikl na základě knižní předlohy Oty Hofmana. Kromě seriálu byly následně stvořeny dvě zkrácené filmové verze Chobotniček. Divák se zde seznamuje s rodinou Holanových, kterou tvoří mimo rodičů děti Honzík a Eva. Právě ty naleznou pohybující se a mluvící modrou a zelenou hmotu, z níž uplácají chobotničky, s nimiž pak zažívají nejrůznější příhody.
V mnohém se Chobotničky prolínají s komedií Lucie, postrach ulice. Obě navazují na knižní předlohu Oty Hofmana a jsou dílem stejného režiséra, dokonce i hudbu k nim zkomponoval stejný člověk, a to Angelo Michajlov. Pojítkem mezi nimi je dále herečka Žaneta Fuchsová, která zde má hlavní roli, a dvě divotvorné figurky z plastelíny. Zelené z nich propůjčila svůj hlas Jiřina Bohdalová.
Seriál byl oceňován za to, že na svou dobu v něm byly použity pokročilé efekty a animace. Co se týče samotného natáčení, zčásti probíhalo v Portugalsku, kde si zahráli policisty Oldřich Kaiser a Josef Bláha. Je známo, že jednou v kostýmech zůstali i po klapce a v převleku za policisty řídili dopravu a pokutovali neukázněné řidiče. V jedné scéně je zároveň možné spatřit na moři ropnou skvrnu, kterou ve skutečnosti bylo obyčejné kolové barvivo.
Zdroje: csfd.cz, citarny.com, cs.wikipedia.org, metro.cz, nfa.cz