Sedmdesátá a osmdesátá léta představovala období nebývalého rozmachu živé hudby. Koncerty se začaly měnit v obrovské multimediální události, festivaly přitahovaly masy lidí a mnohé z těchto akcí ovlivnily celou generaci. Připomínáme pět vystoupení a festivalů, které se nesmazatelně zapsaly do hudební historie.
Živá hudba té doby byla reakcí na politické napětí a hledáním svobody i prostoru pro novou identitu mladé generace. V 70. a 80. letech vznikly velké hudební momenty, které definovaly význam koncertu jako kulturní události. Vybraná pětice festivalů a koncertů zanechala v hudebním světě věčnou stopu.
Isle of Wight Festival 1970
Festival na anglickém ostrově Wight proběhl mezi 26. a 31. srpnem 1970 a bývá označován jako symbolické uzavření hippie éry. Přilákal obrovský počet návštěvníků. Odhaduje se, že na událost dorazilo 300 až 600 tisíc lidí, což je číslo, které překonalo i slavný Woodstock, který proběhl o rok dříve. Tato neplánovaná masovost způsobila organizační chaos, ale právě ten se stal součástí legendy festivalu. Line-up byl nabitý hvězdami jako Jimi Hendrix, The Who, The Doors, Joni Mitchell, Emerson, Lake & Palmer, Leonard Cohen a mnohými dalšími interprety.
Festival se nesl v duchu dramatické atmosféry, kterou vyvolalo jednak množství návštěvníků, a jednak také protesty proti vstupnému. Část publika totiž požadovala, aby hudba byla svobodná, a vznikaly tak improvizované kempy a demonstrace. Byla vytvořena dokonce alternativní scéna mimo hlavní areál, tzv. Free stage.
Jedním z nejzásadnějších momentů festivalu bylo vystoupení Jimiho Hendrixe (jedno z jeho posledních před smrtí). Jeho improvizované kytarové pasáže a silná energie působily v té době jako manifest svobody. I když byl festival z organizačního hlediska kritizován, dodnes je považován za jednu z nejikoničtějších událostí dějin rockové hudby, která zachytila konec jedné hudební éry.
The Doors – Trailer (Live At The Isle Of Wight Festival 1970)
Zdroj: YouTube.com