Silvestr se pojí s oslavami a nejinak tomu bylo v dřívějších letech. Kdo slavil silvestra doma, ten si jistě vzpomene, že k slavnostnímu večeru patřila rozmanitá nabídka silvestrovského pohoštění. Vedle zbylého cukroví a slaných pochutin jste na stole našli tácy s chlebíčky a jednohubkami, které si lidé s oblibou dávají dodnes.
S přípravou začínaly hospodyňky odpoledne nebo i den předem, dělaly se pomazánky, připravovaly se chlebíčky a nechávaly se vychladit lahve s alkoholem na večer. Po příchodu hostů nebo shromáždění rodiny se vše začalo podávat na stůl a každý si během večera bral podle libosti. Zbytky, které se nesnědly, přišly zabalené do lednice a dojedly se většinou další den.
Chlebíčky
O silvestru nemohly na stole chybět chlebíčky. Běžně se dělávaly se salátem a šunkou. Vršek se ještě mohl ozdobit uvařeným vajíčkem, majonézou či kyselou okurkou. Podklad tvořil bramborový či pařížský salát nebo vlašák. Na něj mohl kromě šunky přijít trvanlivý salám, třeba uherák nebo lovečák. Také se ovšem chlebíčky mazaly máslem a pokladly šunkou, salámem nebo sýrem. Každý si zkrátka na veku navršil to, co se mu zlíbilo.
Chlebíčky jsou ryze českou pochoutkou, na kterou nedají dopustit malí i velcí. Často se v souvislosti s nimi zmiňuje lahůdkářství Paukertů, které sídlilo v Praze na Národní třídě. Manželé Paukertovi si zde zřídili lahůdkářství v roce 1916 a zasloužili se o to, že se chlebíček stal proslulou pochoutkou. Nabídka uspokojila i náročnějšího zákazníka, prodávaly se tu totiž různé variace chlebíčků, například chlebíček se salátem z raků nebo králičí paštikou.
O vzniku českých chlebíčků:
Zdroj: YouTube.com
Jednohubky
Nezastupitelné místo na stole měly dále jednohubky. Jednohubky představují takovou mini verzi chlebíčků, která vystačí na jedno sousto. Na přípravu nebyly náročné, pouze se nakrájel na kolečka rohlík a naskládalo se na něj cokoli, co měl hostitel v oblibě. Nakonec se všechny suroviny propíchly propichovátkem, aby vše drželo hezky při sobě a nepopadalo na zem.
Jednohubky se obvykle mazaly různými pomazánkami nebo se pokladly plátky šunky, sýra, salámem nebo kousky klobásy. Bezesporu nejpopulárnější byly ty česnekové, případně jednohubky se sýrovo-česnekovou pomazánkou, kterou ještě zdobívala mandarinka. Mezi další oblíbené pomazánky se řadila rybičková, sýrová s tvarohem či vajíčková. Často se na jednohubkách objevovala ale také třená niva ozdobená ořechem nebo šunková pěna.
Plněná vejce
Mezi silvestrovské pochoutky se dále řadila plněná vejce. Mají se jimi na mysli vajíčka uvařená natvrdo, kdy se z bílku vydlabe žloutek a namísto něj přijde náplň připravená z čehokoli, co uznáte za vhodné. Oblibu si plněná vejce získala zejména kvůli tomu, že se dala rychle a jednoduše připravit. S náplní jste si mohli vyhrát a vytvořit tak různé variace plněných vajec.
Klasicky se do náplně používaly právě žloutky spolu s majonézou a hořčicí. Náplň se dochutila solí i pepřem a napěchovala do důlku po vyndaném žloutku. Vršek se posypal mletou paprikou a mohlo se servírovat. Kromě toho se vejce plnila také žloutkovou pěnou a sýrem nebo šunkou a nivou.
Jak na plněná vejce:
Zdroj: YouTube.com
Šunkové závitky v aspiku a šunkové rolky
Pochutnat jste si mohli třeba také na šunkových závitcích v aspiku nebo šunkových rolkách s křenem. Šunkové závitky v aspiku sestávaly ze stočených plátků šunky potřených francouzským salátem a zalitých aspikem. V rosolu se mimo šunky nacházely i kyselé okurky, plátky vajec, popřípadě hrášek či jiná zelenina. Šunka v aspiku měla tu výhodu, že jste se nemuseli obávat, že by byla oschlá.
Své místo na stole měly zároveň šunkové rolky s křenem. Štiplavost křenu se přitom dala zmírnit nastrouhaným jablkem. Třebaže jejich přípravu zvládli i méně zkušený kuchtíci, dokázala stočená rolka šunky vypadat velmi působivě a hosty už na první pohled zaujmout. Základ tvořila šunka a smetanová pěna, do níž se přidával křen, eventuálně česnek.
Alkohol
Silvestrovská oslava se podobně jako dnes obvykle neobešla bez skleničky nějakého alkoholu. V dnešní době lidé k půlnočnímu přípitku volí převážně Bohemia Sekt. Kdekdo by se proto mohl domnívat, že patří k našim nejdéle vyráběným sektům. To by se ovšem mýlil, nejstarším nepřetržitě vyráběným šumivým vínem u nás je sekt Chateau Radyně. Šumivá vína nicméně tehdy představovala dražší záležitost a dala se hůře sehnat, snáze jste si mohli pořídit spíše jen ruské sekty.
Lidé ale tradičně pili vína, z tehdejších značek zmiňme například Dačického pohár, Kláštorné červené, Pražský sklepmistr nebo víno Pierot. Status lepšího vína pak měly značky Ludmila nebo Tři Grácie. K slavnostním příležitostem se dále hodil koňak, například ten gruzínský. Naopak běžně jste si mohli dát nějakého toho panáka tuzemáku, který se k odlehčení mohl smíchat s kofolou.
Kdo trávil noc mimo domov, nejspíše má v živé paměti některý z následujících míchaných drinků. Popíjel se beton (becherovka a tonic), magické oko (panák zelené v pivě), mozek (griotka s vaječňákem), šavle a meče (tuzemák s griotkou), bavorák (fernet a tonic) a další zrádné drinky, po nichž mohla být noc opravdu bujará.
Zdroje: kucharkaprodceru.cz, cesky.radio.cz, makova-panenka.cz, toprecepty.cz