Diskotéky na školách v přírodě nebo táborech v devadesátých letech a na začátku nového tisíciletí měly své jasné hity a idoly. Když se rozezněla hudba a místnost se proměnila v taneční parket, každý věděl, že teď budou znít ty největší pecky od oblíbených popových skupin.
Hudba té doby byla chytlavá a snadno zapamatovatelná. Stačilo jednou slyšet refrén a už se vám v hlavě usadil navždy. Každá skupina měla svou image a pohledné tváře interpretů zdobily nástěnky v dětských pokojích. Hudba těchto chlapeckých a dívčích skupin byla ve své době součástí každodenního života mladých lidí.
Lunetic
Fenoménem české hudební scény konce devadesátých let byla skupina Lunetic. Čtyři kluci (Aleš, David, Martin a Vašek) se stali idoly tisíců dívek, které si lepily jejich plakáty z Bravo Girl nebo Popcornu na stěny svých pokojů. Jejich písně Máma nebo Chtěl bych tě líbat se staly doslova generační hymnou. Téměř každý, kdo vyrůstal v té době, je uměl nazpaměť.
Jejich hudba byla jednoduchá, melodická a dobře se na ní tančilo. Zatímco kluci se snažili napodobit jejich taneční pohyby, dívky si představovaly, že některý z Luneticů zpívá právě jim. Ve skutečnosti ani nezáleželo tolik na obsahu textů písní a na tom, jak je zpěv kvalitní. Skupina oslovovala mladé publikum chytlavými rytmy jejich písní, ale především svým vzhledem.
A i když jejich hvězda časem pohasla a sláva netrvala věčně, v české popkultuře zůstali zapsáni jako první velký domácí boyband. Retro akce a devadesátkové festivaly jsou důkazem toho, že jejich písně mají stále sílu přenést nás zpátky do bezstarostného období dospívání, kdy největším problémem bylo, jestli vás na diskotéce vyzve k tanci váš tajný objev.
Lunetic – Máma
Zdroj: YouTube.com
Backstreet Boys
Pokud bychom měli jmenovat skupinu, která byla naprostým symbolem devadesátkového popu, pak by to byli bezpochyby Backstreet Boys. Americká pětice pohledných mladíků se stala globálním fenoménem. Jejich hity I Want It That Way, As Long As You Love Me nebo Everybody ovládly hitparády po celém světě a staly se povinnou výbavou každého DJe, který chtěl mít jistotu plného parketu. Jejich skladby dokázaly spojit romantiku s energií a nabízely jak sladké balady, tak taneční bomby.
Stejně jako v případě Luneticu nebyl obrovský úspěch skupiny jen o hudbě, ale také o jejich image. Každý člen měl svou roli. Jeden byl romantik, druhý rebel, další hezounek. Fanynky si tak mohly vybrat svého favorita, kterého obdivovaly. Kluci zvládali perfektně sladěné choreografie, které se mnozí snažili napodobovat na školních diskotékách, i když to většinou vypadalo spíše jako směšné poskakování.
Backstreet Boys jsou jedním z mála boybandů, kterým se podařilo přežít i po odeznění své největší slávy. Dodnes koncertují a stále dokáží zaplnit velké haly. Pouze v letech 2002 až 2004 si udělali menší přestávku, kdy jeden z členů skupiny, Nick Carter, vydal sólo album s názvem Now or Never.
Backstreet boys – Everybody
Zdroj: YouTube.com
Spice Girls
Spice Girls ukázaly, že hudební scénu mohou ovládnout i ženy. Skupina pěti pohledných mladých žen nám přinesla nezapomenutelné hity jako Wannabe nebo Spice Up Your Life. Jejich písničky byly tak nakažlivé, že je znal snad každý, včetně lidí, kteří tento hudební žánr ani moc neposlouchali.
Na diskotékách patřily Spice Girls mezi nejoblíbenější interprety. Tato dívčí skupina udávala trendy jak v hudbě, tak i v módě a chování. Dívky se v té době snažily napodobit jejich módní styl. Oblékaly se do sportovních teplákových souprav, nosily vysoké boty na platformě a vlasy si stahovaly do rozverných culíků po vzoru Emmy Bunton.
Kulturní dopad Spice Girls byl obrovský. Byly ikonou a fenoménem, který přesáhl hranice hudby. Objevily se ve filmu, v reklamách a jejich tváře zdobily miliony plakátů po celém světě. Na školních diskotékách jejich písně představovaly záruku toho, že se parket zaplní dívkami, které si nahlas zpívají každý refrén.
Spice Girls – Wannabe
Zdroj: YouTube.com
S Club 7
S Club 7 byli ztělesněním radosti, optimistického pohledu na svět a hlavně bezstarostné zábavy. Jejich písně byly plné pozitivní energie. Na rozdíl od jiných kapel působili S Club 7 spíš jako parta přátel než klasický hudební projekt a právě to jim přineslo obrovskou oblibu mezi mladými fanoušky.
Skupina byla navíc spojená s vlastním televizním seriálem, který se vysílal i u nás a dodával jejich hudbě další rozměr. Fanoušci měli pocit, že sledují skutečnou partu, která spolu tráví čas, cestuje, zpívá a tančí. To byl koncept, který se velmi dobře prodával a posiloval jejich popularitu.
S Club 7 ale svou pohádkovou jízdu dlouho neudrželi. V roce 2003 skupinu opustil Paul Cattermole a krátce poté oznámili oficiální rozpad. Členové se vydali vlastními cestami. Někteří pokračovali v hudbě, jiní se věnovali herectví či moderování.
S Club 7 – Bring it all back
Zdroj: YouTube.com
Aqua
Aqua byla kapelou, která se nebála humoru, nadsázky a hravosti. Jejich největší hit Barbie Girl se stal neoficiální hymnou konce devadesátých let a do dneška patří k těm písním, jejichž refrén si lidé vždy vybaví. Jejich hudba byla ulítlá, lehce ironická a spojovala elektronický zvuk s jednoduchými popovými melodiemi, které se okamžitě dostaly pod kůži.
Skupinu tvořili zpěváci Lene Nystrøm a René Dif spolu s producenty Sørenem Rastedem a Clausem Norreenem. Na scéně prorazili v roce 1997 deskou Aquarium, které se prodaly miliony kusů po celém světě. Jejich barevné videoklipy a teatrální styl zapůsobily na mladé publikum napříč kontinenty.
Po obrovském úspěchu ale přišel rychlý pád. Druhé album Aquarius (2000) už nedokázalo zopakovat fenomenální prodeje debutu a v roce 2001 se skupina rozhodla ukončit činnost. Každý z členů se věnoval vlastním projektům, ale nostalgie po devadesátkách přivedla skupinu několikrát zpět na pódia ať už v rámci reunion koncertů, nebo retro festivalů.
Aqua– Barbie girl
Zdroj: YouTube.com