Dnešní teenageři si asi jen těžko představí, jak by vypadal každodenní život bez mobilů, tabletů, internetu a sociálních sítí. Mládež v devadesátých letech ale měla zase jiné oblíbené předměty, které byly nedílnou součástí jejich každodenního života. Vybavíte si některé z nich?
Ačkoliv mnozí z nás nemohou vystát některé zvyky dnešních teenagerů, jako je například neustálé koukání do telefonu, ani starší generace nebyly v tomto směru jiné. Rozdíl byl pouze v tom, že se upínaly na jiné předměty, než je tomu dnes. Některé z nich přitom nosily neustále u sebe, a pokud je náhodou zapomněly doma, měly zkažený den.
Walkman
Jednou z nezbytností, kterou měl každý teenager v devadesátkách u sebe, byl walkman. Tento přenosný kazetový přehrávač umožnil lidem poprvé poslouchat hudbu pomocí sluchátek na cestách. Přístroj byl napájen dvěma tužkovými bateriemi, jejichž výdrž se pohybovala jen v jednotkách hodin, což uživatele nutilo baterie neustále měnit.
Použití walkmana bylo spojeno s kazetovou technologií. Typický byl i šum magnetické pásky nebo postupné zpomalení zvuku při vybíjení baterií. Přístroj tak umožňoval mobilní poslech, ale zároveň odrážel technologické limity své doby.
V širším kulturním kontextu to byla ale také vymoženost, která sloužila k vyjádření hudebního vkusu a vlastní identity. Poslech konkrétních kapel, ať už šlo o popové skupiny, rock, nebo punk, jasně signalizoval příslušnost k určitému okruhu vrstevníků.
Sony Walkman WM-FX443
Zdroj: YouTube.com
Audio kazety
Samotný walkman by byl k ničemu, kdyby neexistovaly kazety s magnetickou páskou. Jejich kapacita se pohybovala obvykle mezi 60 a 90 minutami záznamu. Pro mladé lidi v devadesátých letech představovaly zcela zásadní médium, na které si mohli nahrávat svou oblíbenou hudbu z rádia, nebo kupovat originální kousky od populárních skupin.
Sbírky kazet měly vysokou hodnotu, protože originální alba byla poměrně drahá. Přátelé si mezi sebou kazety půjčovali a pomocí dvojitého kazetového magnetofonu kopírovali jejich obsah z jednoho média na druhé.
Nicméně s kazetami se pojily i časté technické potíže. Páska, která se v nich nacházela, se mohla jednoduše zamotat nebo přetrhnout. Běžným způsobem opravy pak bylo její navinutí pomocí tužky či pera. Přestože kvalita záznamu nebyla ideální a magnetická páska se časem opotřebovávala, kazety se udržely v každodenním používání až do příchodu digitálních formátů.
Přehlídka 100 druhů audio kazet
Zdroj: YouTube.com
Časopisy pro mládež
Tisková média hrála v 90. letech zásadní roli v šíření informací o hudbě a popkultuře. Časopisy, mezi které patřilo například Bravo, Popcorn nebo Bravo Girl, byly mezi teenagery jedním z hlavních zdrojů informací o interpretech, filmech a módních trendech. Kromě toho se v nich nacházely plakáty, testy a tematické články zaměřené na životní styl.
Mladí lidé je vyhledávali i z toho důvodu, že poskytovaly obsah, který nebyl běžně dostupný v televizi nebo rádiu. Časopisy navíc představovaly první kontakt s cizími jazyky, protože často obsahovaly originální texty písní, které si čtenáři překládali a učili se nazpaměť. Z hlediska médií tak plnily funkci, kterou dnes částečně převzaly sociální sítě.
První mobilní telefony
Na konci 90. let se mezi mladými začaly objevovat první mobilní telefony. Jejich dostupnost byla omezená vysokou cenou přístrojů i služeb. Přesto se mobil rychle stal praktickým nástrojem a ukazatelem sociálního statusu.
Mezi nejznámější značky patřila Nokia, jejíž modely nabízely vyměnitelné kryty a dlouhou výdrž baterie. Kulturním fenoménem se stala hra Had, která byla součástí mnoha modelů. Komunikace přes ně však nebyla tak akční jako dnes. SMS zprávy se v té době psaly s rozvahou a hovory probíhaly rychle, aby se ušetřil kredit.
První telefony neměly internet ani aplikace, jaké známe dnes. Jejich funkcí byla zejména zmíněná hlasová komunikace a textové zprávy. Přesto znamenaly zásadní posun v dostupnosti komunikace a předznamenaly digitální transformaci osobních vztahů.
Evoluce mobilních telefonů (1876 až 2020)
Zdroj: YouTube.com
VHS přehrávače
VHS (Video Home System), vyvinutý firmou JVC v 70. letech, se stal v 90. letech standardem pro domácí sledování filmů. Videopůjčovny nabízely širokou škálu filmových titulů a neexistoval snad jediný teenager, který by v té době alespoň jednou půjčovnu nenavštívil.
Technologie však měla samozřejmě i své limity. Kazety bylo nutné po skončení filmu přetáčet, jinak vám v půjčovně hrozil minimálně vylágoš od obsluhy. Obraz navíc často trpěl šumem, zvuk nebyl vždy kvalitní a samotné médium bylo náchylné k opotřebení.
VHS přehrávače měly nicméně také sociální rozměr. Filmy se sledovaly společně s přáteli či rodinou, což utužovalo vztahy. Teprve s nástupem DVD a následně digitálních platforem začala tato technologie postupně mizet, i když její vliv na podobu domácí zábavy byl zásadní.
Porovnání VHS přehrávačů z 80. a 90. let
Zdroj: YouTube.com
Zdroje: ceskenoviny.cz, designmuseum.org, electronicdesign.com