Tyto automobily brázdily v osmdesátkách naše silnice

Automobily z 80. let z našich silnic prakticky vymizely, v našich srdcích a vzpomínkách ale zůstávají. Tehdejší vozy se většinou vyznačovaly jednoduchou konstrukcí, nízkým výkonem a skrovnou výbavou. Takové rádio byl luxus a o klimatizaci ani nemluvě.  Často jste takový vůz mohli uslyšet ještě předtím, než jste ho spatřili, nebo o sobě na stovky metrů dával vědět svým kouřem. Přesto se k nim mnozí při pohledu na dnešní auta alespoň v myšlenkách rádi vrací.

Škoda 120

Škoda 120
Zdroj: Commons.wikimedia.org

Stodvacítku jste v osmdesátkách mohli zahlédnout na každém rohu. Prvně byl tento typ Škoda 742 uveden spolu s verzí 105 na strojírenském veletrhu v Brně, který se konal na podzim roku 1976. Sice se plánovalo představit ho už o 2 roky dříve, došlo ale k tolika změnám, že se to posunulo. Stodvacítka se přitom vyráběla až do roku 1990.

Oproti předešlým modelům se zde nově nacházel bezpečnostní sloupek volantu, posilovač brzd a palivová nádrž byla přesunuta z přední části pod zadní sedadla. Nevšedně působilo otevírání víka zavazadlového prostoru, které spočívalo v jeho odklopení do strany.  Kromě toho se zvětšil rozchod kol a karoserie. Pro širší varianty se vžilo označení „Maxík“ nebo „Emko“, užším se přezdívalo „užovka“.

Jednalo se o poslední generaci aut s motorem vzadu, na což už jste i tehdy ve světě příliš nenarazili, zase pro vás ale zasněžené a namrzlé kopce nebyly překážkou. Toho si cenili zejména v severských zemích. Vzpomínky řidičů na tento vůz se různí, jedna část vzpomíná s láskou, jak stahovali okénka kličkou, jiným naskakuje husí kůže, když si vybaví, jak s vařícím se autem stáli u krajnice.

Rozhovor o socialistických autech: 

Play

Zdroj: YouTube.com

Trabant 601

Trabant 601
Zdroj: Commons.wikimedia.org

Jedním z nejrozšířenějších automobilů byl tehdy i Trabant 601. Řidiče si získal svou snadnou údržbou, velkorysým zavazadlovým prostorem a cenovou dostupností, váš mohl být už za 36 500 Kčs. Mezi jeho charakteristické znaky patřila karoserie vytvořená z duroplastu, řazení „deštníkovou“ rukojetí vpravo vedle volantu a dvouválcový dvoudobý motor vyfukující modrý dým, na základě čehož si vysloužil přezdívku „modrofuk“. Kromě benzinu se do něj totiž tankoval také olej, který mohl za typickou kouřovou clonu.

Šestsetjednička se vyráběla v bývalé NDR, konkrétně ve Cvikově, v letech 1963 až 1990 a poprvé byla představena na veletrhu v Lipsku. Oproti svým předchůdcům se vyznačovala hranatými díly, velkými koncovými světly na zádi, přední mřížkou a zvětšenými okny. Invalidům přišla vhod samočinná elektrohydraulická spojka Hycomat.

Trabi, bakeliťák, pryskyřník pádivý nebo trsátko na kolečkách, jak se mu běžně říkalo, reprezentoval jeden ze symbolů socialismu, přičemž s pádem komunismu se stal spíše sběratelským kouskem a výstavním exponátem v muzeích. Byl to právě on, kterého jste mohli v řádu desítek zaregistrovat opuštěného na malostranských ulicích při exodu východních Němců.

Jízda Trabantem 601:

Play

Zdroj: YouTube.com

Wartburg 353

Wartburg 353
Zdroj: Commons.wikimedia.org

S novým typem 353 značky Wartburg se společnost mohla seznámit na veletrhu v Lipsku v roce 1966. Novinkou byla hranatá karoserie, vylepšený podvozek a chlubit se mohl dále pohodlnými sedadly a velkým vnitřním prostorem, kam se vešlo všechno možné. Snadno se udržoval a považoval se za praktický a spolehlivý vůz, díky čemuž si našel příznivce i v Nizozemí a Británii, kde byl k dostání pod označením Knight.  Poškozené díly karoserie navíc nedělalo větší potíže vyměnit.

V porovnání s trabantem se mu nedostávalo takové pozornosti a obliby, jeho charakteristický zvuk a dým vinoucí se za tímto automobilem s vpředu umístěným dvoutaktním motorem máte ale možná ještě v živé paměti. Oba vozy sdílely řadicí páku pod volantem a stejný motor, u wartburgu byl ale vodou chlazený, navíc vynikal dvojnásobným výkonem koní. Jeho majitelé ho mohli vytáhnout až na 125 km/h. „Waran“ se v Eisenachu vyráběl až do roku 1991.

Zvuk Wartburgu 353:

Play

Zdroj: YouTube.com

Lada VAZ 2101

Lada VAZ 2101
Zdroje: Commons.wikimedia.org

Jen málokdo ze starší generace neznal nikoho, kdo by vlastnil žigulíka. Na mysli máme samozřejmě typ VAZ 2101 známý pod označením Žiguli, pojmenovaného podle pohoří v blízkosti města, kde se vůz vyráběl. Pro exportní trhy sloužil název Lada, ten se u nás však rozmohl až v roce 1972. Do té doby se používal název Žiguli kvůli možné záměně se stejně znějící značkou specializovanou na šicí stroje.

Bezesporu jde o jeden z nejvýznamnějších vozů ruského automobilového průmyslu. Na jeho vzniku se podílela značka Fiat a světlo světa poprvé spatřil v roce 1970 v Toljatti, přičemž s jeho výrobou se skončilo v roce 1988. Na rozdíl od Fiatu 124 disponoval žigulík tlustšími plechy, výkonnějším topením a bubnovými brzdami.

Oproti modelu Škody se zase jednalo o modernější, přitom srovnatelně drahý vůz. V první sérii vozů se ještě nacházel otvor v předním nárazníku. Ten byl určen pro kliku, kterou se dal motor nastartovat manuálně. Ostřikování jste pak aktivovali stlačením gumového balonku.

Autotest Lada 2101:

Play

Zdroj: YouTube.com

Fiat 126p

Fiat 126p
Zdroj: Commons.wikimedia.org

Fiat 126p budete znát spíše jako „malucha“, což lze z polštiny přeložit jako
„malé dítě“ či „nemluvně“. V Irsku a Itálii se pro něj ujalo označení Bambino. Stal se nástupcem Fiatu 500, úrovně svého předchůdce však nikdy nedosáhl. Oproti němu se pyšnil vyšším podvozkem, odlišnou mřížkou chladiče a oranžovými blikači. Hranatá karoserie umožnila mírné zvětšení vnitřního prostoru, i tak se ale objemnější věci mnohdy přepravovaly na jeho střeše.

Oblibě se těšil nejen v Polsku a Československu, ale také v Maďarsku, Austrálii či Číně, kde ho využívali hlavně taxikáři. Jeho prodej byl spuštěn roku 1972 a ustal v roce 1993. V Itálii se vozy konstruovaly v závodech Cassino a Termini Imerese, v Polsku zase ve  Fabryke Samochodów Małolitrażowych. Tam na něj přitom lidé čekali i několik let, přičemž když už se konečně dočkali, bylo třeba podat žádost k jeho schválení patřičnému úřadu, pořízení malucha zde zkrátka bylo na dlouhé lokte.

V Československu se tehdy jednalo o nejmenší a nejslabší auto, ve kterém jste mohli po silnicích drandit. Mnohým posloužilo jako jejich první auto. Za moc spolehlivý se ale tento mrňous nepovažoval, pojil se s vysokou poruchovostí a nízkou úrovní bezpečnosti. Často se vám mohl naskytnout pohled na tento miniautomobil s otevřenou zadní kapotou, čímž se předcházelo přehřátí motoru. Lákavá se na něm řidičům zdála zejména jeho nízká pořizovací cena. Vlastníkem malucha byla zároveň jedna seriálová postava, šlo o Tomáše Pacovského z Comebacku.

Autotest Fiatu 126p:

Play

Zdroj: YouTube.com

Zdroje: auto.cz, garaz.cz, poznatsvet.cz

Přidat WEB na Seznam.cz

Autor

  • Člověk se zájmem o příběhy a dobu jejího dětství, kdy ještě neexistovaly mobily a věci měly svou duši. Zejména ji přitahuje éra 90. let, která zatím nebyla tolik dotčená technologií a kdy se život zdál jednodušší. Jakmile má volnou chvilku, vyráží s batohem na zádech vstříc novým dobrodružstvím nebo je prožívá spolu s hlavními hrdiny ponořená v knížkách.

    Všechny články autora

Mohlo by vás zajímat

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře