Většina Čechů, která vyrůstala v 80. letech minulého století, bude pravděpodobně moc dobře znát céčka. Z původně bezvýznamného výrobního odpadu se stala sběratelská vášeň a jakýsi symbol prestiže mezi školáky. Tato zvláštní hračka vznikla zcela náhodou a svého času byla poměrně vzácná.
Na začátku šlo o obyčejné plastové háčky, které měly v šedesátých letech sloužit jako módní doplněk k minisukním. To se však moc neujalo a zhruba o deset let později je výrobci zkusili nabízet jako interiérové závěsy. Ani tento záměr však nebyl šťastný a spotřebitelé o ně nejevili zájem.
Vzpomínka na sběratelskou mánii
Zdroj: YouTube.com
O to větším překvapením bylo, když se tyto malé barevné výlisky díky dětem, které je sbíraly u popelnic výrobního podniku, proměnily v předmět touhy a sběratelského šílenství. Příležitosti se chopil drobný výrobce Rudolf Chmela z Hradce Králové, který pochopil, jaký mají tržní potenciál.
V družinách, o přestávkách ve škole nebo venku na hřištích je děti vyměňovaly ve velkém. Některá céčka byla vzácnější, například ta průhledná, kovově lesklá nebo s neobvyklým tvarem. Mnozí školáci měli desítky, jiní stovky kusů, a ten, kdo vlastnil ty nejvzácnější kousky, byl králem třídy.
Nejčastěji se s nimi hrála čára
Céčka nebyla jen sběratelský předmět, také se s nimi hrály různé hry. Nejoblíbenější spočívala v házení céček na čáru namalovanou na zemi. Ten, jehož kousek byl k čáře nejblíže, získal všechna soupeřova céčka, se kterými házel. Další oblíbenou hrou byla takzvaná autíčka. Ta se nejčastěji hrála na školní lavici a spočívala v cvrnkání vlastních céček proti těm soupeřovým.
Základní tvar těchto plastových výlisků, po němž je hračka pojmenována, připomínal písmeno C. Postupem času se ale začaly vyrábět další tvary, jako třeba dvojitá céčka, esíčka nebo paragrafy. Stejně tak se později objevovaly kousky v mnoha barevných odstínech od klasických přes neonové a průhledné až po třpytivé či fosforeskující. Pro děti měly tyto drobnosti obrovskou estetickou hodnotu.
S příchodem devadesátých let a nových hraček céčková mánie pomalu vyhasla. Nicméně i dnes se s nimi můžeme v obchodech stále setkat. Mnozí dospělí, kteří si je pamatují ze svého dětství, si je znovu pořizují nebo uchovávají zbytky své sbírky jako vzpomínku na bezstarostná dětská léta.
Zdroje: ceskatelevize.cz, medium.seznam.cz, region.rozhlas.cz