V souvislosti s minulou dobou se obvykle mluví o tom, jak byly potraviny a další zboží oproti nynějšku levné. Hodnotu výrobku ovšem nemůžete posuzovat jen podle uvedené ceny, v potaz se musí vzít i tehdejší příjmy. V tomto ohledu už se ne všechny ceny jeví tak příznivě. Zkrátka něco bývalo lepší kdysi, něco je lepší zase dnes.
Na první pohled se zdá, že zboží před listopadem 1989 bylo extrémně levné a mohl si ho dovolit každý. Pojďte se s námi podívat na data analýzy společnosti XTB:
| Název výrobku | Cena v roce 1989 (Kčs) |
|---|---|
| Chléb konzumní kmínový (1 kg) | 2,80 |
| Pečivo pšeničné bílé (1 kg) | 6,67 |
| Pšeničná mouka hrubá (1 kg) | 3,80 |
| Konzumní brambory (1 kg) | 1,60 |
| Kuře kuchané celé (1 kg) | 30,00 |
| Máslo čerstvé (1 kg) | 40,00 |
| Mléko polotučné pasterované (1 l) | 2,00 |
| Vejce slepičí čerstvá (10 ks) | 13,00 |
| Cukr krystalový (1 kg) | 7,30 |
| Pivo výčepní světlé lahvové (0,5 l) | 2,50 |
| Hovězí maso zadní bez kosti (1 kg) | 46,00 |
| Vepřová pečeně s kostí (1 kg) | 46,00 |
| Šunka vepřová (1 kg) | 100,00 |
| Vepřové sádlo škvařené (1 kg) | 16,80 |
| Těstoviny vaječné (1 kg) | 10,40 |
Tyto ceny však nelze porovnávat se současnou výší platů, ale tou tehdejší. Průměrný plat činil v roce 1989 zhruba 3170 Kčs. Jen tak můžeme zjistit, jak se věci doopravdy měly.
Když se například vrátíme k výše zmíněnému chlebu, ten skutečně podražil (zhruba o 10 až 15 %). A není jediný. Stejně tak za jisté služby zaplatí nyní lidé více než v minulosti. Konkrétně máme na mysli například jízdné v MHD, svoz odpadu, poštovní služby nebo lístky do kina či divadla. Na druhou stranu třeba taková škodovka člověka tenkrát vyšla na 26 průměrných platů, přitom v současnosti byste k její koupi potřebovali zhruba o polovinu méně.
S ohledem na průměrnou mzdu oproti dřívější době zlevnila řada potravin, jako kupříkladu vejce, cukr, maso, máslo nebo tuzemák. Na přibližně stejné hodnotě zato zůstaly brambory nebo benzin. Za služby jako kadeřnictví nebo kosmetiku se ale dnes musí naopak připlatit.
Na cenu základních potravin se nesahalo
Ceny potravin se tehdy i roky držely na stejné úrovni. Úřady je stanovovaly centrálně. Mezi potraviny, do jejichž cen se nezasahovalo, se řadilo mléko, maso, pečivo či pivo. Cena se kromě potravin nezvyšovala také u dětského zboží, pevných paliv či průmyslových výrobků. Stát kvůli tomu nicméně tratil. Nejvíce financí za tím účelem vynakládal na maso.
Situace s byty je věc sama o sobě. Dříve sice jejich počet nedosahoval takového množství co dnes, zato si tehdy mohly rodiny bydlení snáze dovolit. Nájemné (jako nájemné zde označujeme administrativně stanovený poplatek určený státem) se pohybovalo okolo nižších stovek měsíčně za dvoupokojový byt. V současnosti se tato částka váže k jednomu metru čtverečnímu.
Nakupování v socialismu:
Zdroj: YouTube.com
Nic není černobílé. Když je řeč o současných a tehdejších cenách výrobků a služeb, je třeba si být vědom obou pólů. V socialismu jste za některé položky při nákupu skutečně zaplatily méně, jiné vás ale při přepočítání tehdejší a současné průměrné mzdy vyšly zase dráž. Při srovnávání zboží hraje navíc roli technologický pokrok. Spotřební zboží má momentálně více funkcí, prodává se ve vícero variantách, čímž se pro lidi stává dostupnější.
Zdroje: XTB, radioblanik.cz, stoplusjednicka.cz, poznatsvet.cz