Leonid Ivanovič Rogozov byl v roce 1961 jediným lékařem na sovětské polární stanici Novolazarevskaja v Antarktidě. Stanice byla v té době kvůli extrémnímu počasí zcela odříznutá od světa a jakákoli pomoc zvenčí byla nemožná. Právě zde musel mladý chirurg učinit rozhodnutí, které nemá v dějinách medicíny obdoby – provést sám sobě operaci slepého střeva.
Lékař z východní Sibiře
Rogozov se narodil 14. března 1934 v obci Daurija v odlehlé části východní Sibiře. Lékařská studia dokončil v roce 1959 a po nástupu do praxe se specializoval na chirurgii. Už o rok později, ve svých 26 letech, se připojil k antarktické expedici jako její lékař.
Od září 1960 do října 1962 působil na stanici Novolazarevskaja jako jediný zdravotník pro třináctičlenný tým výzkumníků.
Situace bez alternativy
V dubnu 1961 se u Rogozova začaly objevovat výrazné bolesti v pravé části břicha, které postupně zesilovaly. Přidala se nevolnost, celková slabost a zvýšená tělesná teplota. Jako zkušený lékař si byl vědom toho, že se jeho stav rychle zhoršuje a že bez včasného chirurgického zákroku hrozí závažné komplikace.
Nejbližší další výzkumná stanice Mirnyj byla vzdálena více než 1 600 kilometrů a nepříznivé počasí znemožňovalo jakýkoli přesun. Odklad řešení proto nepřipadal v úvahu.
Operace v extrémních podmínkách
Rogozov dospěl k jedinému možnému řešení: operovat sám sebe. Zákrok provedl v lokální anestezii, s využitím základních chirurgických nástrojů a malého zrcátka, které mu umožňovalo alespoň částečně kontrolovat operační pole. Asistovali mu dva členové expedice bez lékařského vzdělání.
Operace trvala přibližně dvě hodiny. Během zákroku Rogozov dvakrát ztratil vědomí a musel řešit i další komplikace, mimo jiné nechtěné poranění části tlustého střeva. Přesto se mu podařilo zákrok úspěšně dokončit.
Zotavení a další život
Po pěti dnech se jeho tělesná teplota vrátila k normálním hodnotám, stehy byly odstraněny po sedmi dnech. Přibližně po dvou týdnech se Rogozov vrátil ke svým běžným povinnostem lékaře na stanici.
Po návratu z Antarktidy se podruhé oženil, jeho vyvolenou se stala česká lékařka. Svatba proběhla v lednu 1969 v Ledči nad Sázavou, manželství však po šesti letech skončilo rozvodem. Jejich syn Vladislav Rogozov (1969) se stal uznávaným lékařem a působil na Klinice anesteziologie a resuscitace IKEM v Praze.
Leonid Ivanovič Rogozov zemřel 21. září 2000. Jeho příběh zůstává výjimečným svědectvím o schopnosti jednat s rozvahou i v krajních podmínkách.
Zdroj: BBC, LITFL, ResearchGate