Kdo by neznal legendární hlášku: „Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla“ . Ta pochází z maďarského třináctidílného animovaného seriálu z roku 1968, který režíroval József Nepp a který u nás známe pod názvem Odkaz budoucnosti aneb Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy. Příběhy Pepy, Gábi, Ládínka a Týny patřily k těm vůbec nejoblíbenějším animovaným seriálům sedmdesátých a osmdesátých let.
Smolíkovi v čele s tatínkem Pepou jsou obyčejná rodinka z maďarské Budapešti. Vedou docela normální život, tedy až do chvíle, kdy se jejich synovi Ládínkovi podaří spojit se svým potomkem ze 33. století. Ten jim z budoucnosti posílá různé „vynálezy“, které by jim měly usnadnit život. Ve skutečnosti se ale Smolíkovi dostávají do jedné komické situace za druhou. Pojďme se podívat na pět zajímavostí o tomto seriálu.
Zajímavosti o seriálu
Název rodiny
Původní jméno rodiny zní Mézga, což se dá přeložit jako „guma“. Překlad typu Gumáci nebo Rodina Gumových by ale v češtině působil přinejmenším zvláštně. Slovo mézga se dá naštěstí použít i ve významu „pryskyřice“, tedy přeneseně „smůla“, a právě odtud vzniklo příjmení Smolíkovi, které k seriálu dokonale sedí.
Původně se vysílalo jen 11 dílů
Při české premiéře v roce 1976 bylo odvysíláno jen 11 dílů z původních 13. Zbylé dva se na české obrazovky dostaly až mnohem později. Podle dostupných informací Česká televize tehdy ztratila dabing dílů Robot a Alfabeat.
Možné pokračování
V roce 2005 se začalo mluvit o novém třináctidílném seriálu Smolíkovi a počítač (maďarsky A Mézga család és a számítógép), ve kterém se měla rodina Smolíkova seznamovat s internetem a počítači. Kvůli hospodářské krizi v Maďarsku ale byl celý projekt nakonec odložen.
Nejedná se o jediná dobrodružství se Smolíkovými
Seriál se dočkal hned dvou pokračování. Prvním byly Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka z roku 1972, ve kterých se Ládínek spolu s mluvícím psem Zorrem vydává ve své nafukovací vesmírné raketě na různé planety. Druhým pokračováním jsou Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy z roku 1980, kdy Smolíkovi společně s doktorem Halířem cestují po světě při hledání Pišty Hufnágla.
Česká znělka
Český text k dnes už legendární úvodní písničce „Já jsem Pepa Smolík a smůly mám tolik…“ na původní melodii skladatele Tamáse Deáka napsala Růžena Sypěnová. Ta je mimo jiné držitelkou odznaku Per Ardua Ad Astra od sekce zahraničních letců RAF, a to za píseň Válečným letcům i za literární pásmo Na trase zamlženo.
Zdroj: MediaKlikk, CSFD, TVTropes
