Obědy ve školních jídelnách neměly dříve příliš dobrou pověst. I když se mezi nimi našla jídla, na kterých si žáci pochutnali, často se vařily pokrmy, jež nelahodily ani jazyku ani oku. Mnoho z nás nemůže některé z nich pozřít dodnes. Menu se však na školách od dob minulého režimu poměrně změnilo. Pojďme se podívat, jaká jídla vládla školním jídelnám před revolucí.
Mnohé pokrmy, jež se dříve podávaly žákům ve škole na oběd, mají nálepku blafu nebo šlichty poměrně neprávem. Ačkoliv ve školní jídelně nemusely být dobré, neznamená to, že se nedají připravit tak, aby si na nich pošmákl nejeden mlsný jazýček. Výsledná chuť samozřejmě vždy záleží na tom, jak se jídlo uvaří. Když se ale šetří a vaří ve velkém, často to bývá na úkor kvality.
Univerzální hnědá omáčka
Univerzální hnědá omáčka neboli zkráceně UHO nesměla ve školních jídelnách chybět. Většina Husákových dětí jí zná v kombinaci s rýží a plátkem vepřového či hovězího masa, ale vzhledem k její univerzálnosti jí bylo možné podávat i s houskovým knedlíkem, bramborovou kaší nebo třeba těstovinami. Některé děti ji nesnášely, ale našli se i jedinci, kteří ji s chutí dojídali po svých spolužácích.
Tradičně se UHO připravuje z vývaru z hovězích nebo telecích kostí, velkého množství cibule, soli, pepře a mouky na zahuštění. Kromě toho, že se podává samotná s výše uvedenými přílohami a masem, tvoří také základ pro celou řadu dalších omáček, jako je například znojemská.
S univerzální hnědou omáčkou se ale můžeme setkat i v zahraničí. Obdobou české UHO je například britská omáčka s názvem gravy. Jedná se o vývarem nastavenou a moukou zahuštěnou šťávu, kterou pustilo upečené maso. Ve Francii mají zase tzv. Sauce au jus de viande, což je v podstatě UHO ochucené červeným vínem.
Může vás zajímat: Retro pořad České televize – Základní škola:
Zdroj: YouTube.com