Obědy ve školních jídelnách neměly dříve příliš dobrou pověst. I když se mezi nimi našla jídla, na kterých si žáci pochutnali, často se vařily pokrmy, jež nelahodily ani jazyku ani oku. Mnoho z nás nemůže některé z nich pozřít dodnes. Menu se však na školách od dob minulého režimu poměrně změnilo. Pojďme se podívat, jaká jídla vládla školním jídelnám před revolucí.
Mnohé pokrmy, jež se dříve podávaly žákům ve škole na oběd, mají nálepku blafu nebo šlichty poměrně neprávem. Ačkoliv ve školní jídelně nemusely být dobré, neznamená to, že se nedají připravit tak, aby si na nich pošmákl nejeden mlsný jazýček. Výsledná chuť samozřejmě vždy záleží na tom, jak se jídlo uvaří. Když se ale šetří a vaří ve velkém, často to bývá na úkor kvality.
Čočka na kyselo
Přiznejte se. Komu z vás ve školní jídelně chutnala čočka na kyselo? Tento u dětí ne příliš oblíbený pokrm patřil k těm vůbec nejčastějším, které kuchařky pomocí hluboké naběračky s výrazným plesknutím servírovaly na talíř. To nejlepší na tomto jídle přitom bylo vařené vajíčko, a když byl lepší den, dostaly děti k čočce i uzené s kyselou okurkou.
Jedním z hlavních důvodů proč se tento oběd tak často ve školních jídelnách podával, byla jeho cenová dostupnost a nenáročnost na přípravu. A nakonec, z čočky, která se nerozdala jeden den na obědech jako hlavní chod, se druhý den mohla uvařit čočková polévka. Ta však měla u dětí podobnou pověst právě jako čočka na kyselo.