Stavba Golden Gate Bridge začala v roce 1933. Místo nebylo zvoleno náhodně, ale ideální také rozhodně nebylo. Úzký průliv, silné proudy od Pacifiku, častá mlha a hluboká voda komplikovaly práci od prvního dne. Projekt navíc vzbuzoval odpor části veřejnosti. Kritizovala se cena a panovaly obavy z omezení lodní dopravy do sanfranciského přístavu.
O přemostění průlivu se začalo vážně mluvit ještě před první světovou válkou. Nejvíc za ním stál inženýr Joseph Strauss, který návrh předkládal už od roku 1916. Nadšení ale nesdíleli všichni. Politikům i investorům se do projektu dlouho nechtělo. Stavba v takových podmínkách byla riskantní a náklady na výstavbu patřily k nejvyšším, jaké kdy region u dopravní infrastruktury řešil.
Na konečné podobě mostu se nepodílel jen Strauss. Klíčovou roli sehrál konstruktér Charles Alton Ellis, autor statických výpočtů, a Leon Moisseiff, který měl zkušenosti s visutými mosty. Architekt Irving Morrow dal mostu jeho charakteristickou podobu včetně nápadné barvy. Ta nebyla zvolena kvůli efektu, ale kvůli viditelnosti v mlze.
Na stavbě pracovaly přibližně čtyři tisíce lidí. Základní pilíře se zakládaly přímo v průlivu, v kesonech se stlačeným vzduchem. Šlo o jednu z nejtěžších částí celé stavby a práce tu byla od začátku spojena se zdravotními riziky. Ocelová konstrukce postupovala postupně od obou břehů. Hlavní nosné kabely se splétaly přímo na místě z desítek tisíc tenkých drátů.
Na svou dobu byla bezpečnost řešena nezvykle důsledně. Pod konstrukcí visela záchranná síť, která zachránila devatenáct mužů. Přesto při stavbě zahynulo jedenáct dělníků. Stavba byla dokončena v roce 1937. Práce skončily dřív, než počítaly původní plány, a rozpočet se nepřekročil. V době otevření měl most rozpětí 1 280 metrů. V té době šlo o nejdelší visutý most na světě.
Zdroje: britannica.com, goldengate.org, fhwa.dot.gov