Mobily se staly nezbytnou součástí našeho každodenního života, jsou takovým malým počítačem, televizí a leckdy i peněženkou v jednom. My se ovšem přeneseme do doby, kdy byl mobil prostě mobil a vaší největší starostí na něm bylo, jaké skóre získáte v Hadovi. Tyto veskrze tlačítkové mobily disponovaly jen pár funkcemi, přesto měly svůj půvab.
Nezničitelná Nokia 3310
A proč nezničitelná? Protože vám mohla klidně upadnout na zem a stejně běžela dál. Její domovinou je Finsko, přičemž na trh byla uvedena v září roku 2000. Disponovala vcelku velkým displejem, výměnným krytem, integrovanou anténou a nechyběla ani legendární hra Had. Ta se pokládá za jednu z nejoblíbenějších her na světě. Kromě ní jste si mohli dále „zapařit“ vesmírnou střílečku Space Impact.
Opatřena byla i systémem T9 predikujícím zadávaná slova. Stačilo zmáčknout tlačítko s klíčkem a psaní zpráv se mělo stát mnohem rychlejší a jednodušší. Jedinečná byla Nokia také v tom, že jedna zpráva mohla obsahovat až 459 znaků, jednalo se o 3x více než u obdobných mobilů. Pro srovnání uvedeme současný limit, který je u jedné zprávy nastaven na 160 znaků.
Někdo zase oceňoval, že si do ní mohl stahovat nové vyzváněcí melodie. Co se týče výdrže baterie, nelze s dnešními modely vůbec srovnávat. Na jedno nabití vydržela při ustavičném telefonování několik hodin a v pohotovostním režimu to činilo 10 dní. Společnost Nokia se po 17 letech rozhodla ji znovu pustit do prodeje, jen v elegantnějším provedení. Na úspěch své předchůdkyně už ovšem nenavázala.
Vše o Nokia 3310:
Zdroj: YouTube.com
Siemens C35i
Zákazníci si ho mohli zakoupit od března roku 2000, kdy vyšla od německé společnosti Siemens nová řada 35. Model C35i se z ní stal tím nejvyhledávanějším a na trhu setrval po 2 roky. K dostání byl hned ve třech provedeních, a to černé, tmavě modré a stříbrné variantě.
Na jeho vrchu se nacházela bytelná anténa. Mezi jeho přednosti patřil grafický displej až s 5 řádky, podpora technologie WAP, konektivita s počítačem přes USB kabel, možnost uložení až 100 míst pro své kontakty nebo prostor pro 30 poznámek, které si uživatel mohl roztřídit do kategorií. Jeho minusem na druhou stranu byla absence kalendáře, náchylnost ke škrábancům a slabší podsvětlení displeje. Kromě toho postrádal paměť pro SMS zprávy, SIM karta tedy byla nutností.
I s tímto modelem jste si mohli vyhrát, z her byl nejžádanější 3D Labyrint nebo Minesweeper čili hledač min. Dokonce si na něm uživatelé mohli vyzkoušet roli skladatele a vytvořit svou vlastní melodii. Nicméně oproti Nokii 3310 nebyl C35i vybaven českým slovníkem T9 a takovou výdrží baterie, bylo zapotřebí ho zhruba ob den nabít. Jeho světlou stránkou zato bylo nabíjení. Na plnou kapacitu jste mobil nabili za hodinu, u Nokie to přitom trvalo 4x až 5x déle.
Vyzváněcí melodie mobilu Siemens C35i:
Zdroj: YouTube.com
Ericsson T10s
Ericsson T10s zaujal už na první pohled. Disponoval totiž flipovým krytem, pod nímž se ukrývala klávesnice. Přijmutí hovoru otevřením krytu působilo stylově a kdekdo ho jejich majitelům záviděl. Ericsson obsahoval ale také řadu funkcí, měl zabudovaný budík, dualitu či vibrační vyzvánění a nabízel množství komponent. Jako praktický se jevil klip, pomocí nějž jste si mohli zařízení připnout třeba k opasku.
Nabíjení bylo slušné, mobil se nabil za necelé dvě hodiny. S výdrží už to bylo horší, víc jak 44 hodin v provozu při 90 minutách volání nevydržel. Rychlejšího psaní zpráv jste pak dosáhli, pokud jste k němu používali i postranní tlačítka primárně určená k regulaci hlasitosti. Mezi jeho slabiny se řadí malý displej a tuhá tlačítka, která se hůře ovládala.
Tento mobil byl určen pro mladistvé, lákat je měla jeho příznivá cena, navíc se dal zakoupit v několika barevných provedeních. V určitém ohledu se pro ně však příliš nehodil, žádnou hru by si na něm totiž nezahráli, ty zařízení nepodporovalo. Stejně jako na Siemens C35i si na něm ale uživatelé mohli složit vlastní vyzváněcí melodii. Rozdíl byl v tom, že Ericsson neumožňoval vytvoření jen jedné melodie, ale rovnou dvou. Oproti modelu C35i jste si však o WAP nebo kalendáři mohli nechat jen zdát.
Motorola StarTAC
Motorela StarTAC nebyla jen tak pro někoho, jednalo se o exkluzivní kousek, který vlastnili především manageři, businessmani či ředitelé. Dovolit si ho mohl jen málokdo, vyšel zhruba na 60 000 Kč, a tak se pořízení tohoto mobilu stalo spíše ukázkou movitosti jeho majitele, než že by se tak dělo z nutnosti. Pokud ho tedy jeho vlastník vzal do libovolného zařízení, jeho zaměstnanci se o něj začali starat o poznání více poté, co tento proslulý mobil postřehli.
Šlo o jedno z prvních rozkládacích véček. Oproti jiným modelům vynikal svou lehkostí a malým rozměrem. Měl plně grafický displej, vysouvací anténu či adresář o 100 položkách. Užitečnou věcičkou byla klávesa určená pro rychlý přístup k vámi přednastaveným položkám menu, což usnadnilo pohyb a orientaci v něm. Dále bylo možné přikoupit datafaxovou sadu k přijímání a odesílání dat a faxů.
Spolu s Motorelou majitel obvykle obdržel i akupack Li-Ion. Ten se připevnil k zadní straně mobilu a díky němu zůstal v pohotovostním režimu 100 hodin a zajišťoval 8 hodin hovoru. Ani Motorela nebyla však ušetřena nějakých těch nedostatků. Uživatelé si stěžovali na časté vypadávání malých baterií a její anténu, která se lehce zlomila.
Více o Motorola StarTAC zde:
Zdroj: YouTube.com
Alcatel One Touch Easy
Při vzpomínce na tento model se vám možná vybaví jeho zvuk, vyznačoval se totiž dost hlasitým vyzváněním. Na trhu se objevil roku 1997 rovnou ve 4 barvách, a to černé, modré, žluté a červené. Vadou na kráse mu bylo silnější provedení. Z hlediska funkcí náležel spíše k jednodušším telefonům. Na druhou stranu nic zásadního nepostrádal.
Nahoře se nacházela vysunovací anténa a pod ní v horní části LED dioda, která zelenou barvou upozorňovala na přítomnost signálu, červenou na slabou baterii. Displej měl třířádkový, dva řádky sloužily pro text, jeden pro ikony. Pro zajímavost, po vyndání akumulátoru jste do něj mohli vložit alkalické baterie typu AA. Zapomenutá nabíječka tak nepředstavovala žádný problém.
Ukázka použití AA baterií místo klasické baterie:
Zdroj: YouTube.com
Zdroje: mobilenet.cz, siemensmania.cz, mobilmania.zive.cz, ithistory.org, muzeuminternetu.cz