Automobily z 80. let z našich silnic prakticky vymizely, v našich srdcích a vzpomínkách ale zůstávají. Tehdejší vozy se většinou vyznačovaly jednoduchou konstrukcí, nízkým výkonem a skrovnou výbavou. Takové rádio byl luxus a o klimatizaci ani nemluvě. Často jste takový vůz mohli uslyšet ještě předtím, než jste ho spatřili, nebo o sobě na stovky metrů dával vědět svým kouřem. Přesto se k nim mnozí při pohledu na dnešní auta alespoň v myšlenkách rádi vrací.
Škoda 120

Stodvacítku jste v osmdesátkách mohli zahlédnout na každém rohu. Prvně byl tento typ Škoda 742 uveden spolu s verzí 105 na strojírenském veletrhu v Brně, který se konal na podzim roku 1976. Sice se plánovalo představit ho už o 2 roky dříve, došlo ale k tolika změnám, že se to posunulo. Stodvacítka se přitom vyráběla až do roku 1990.
Oproti předešlým modelům se zde nově nacházel bezpečnostní sloupek volantu, posilovač brzd a palivová nádrž byla přesunuta z přední části pod zadní sedadla. Nevšedně působilo otevírání víka zavazadlového prostoru, které spočívalo v jeho odklopení do strany. Kromě toho se zvětšil rozchod kol a karoserie. Pro širší varianty se vžilo označení „Maxík“ nebo „Emko“, užším se přezdívalo „užovka“.
Jednalo se o poslední generaci aut s motorem vzadu, na což už jste i tehdy ve světě příliš nenarazili, zase pro vás ale zasněžené a namrzlé kopce nebyly překážkou. Toho si cenili zejména v severských zemích. Vzpomínky řidičů na tento vůz se různí, jedna část vzpomíná s láskou, jak stahovali okénka kličkou, jiným naskakuje husí kůže, když si vybaví, jak s vařícím se autem stáli u krajnice.
Rozhovor o socialistických autech:
Zdroj: YouTube.com
